Sophie: pgadmin3-1.12.2-2.fc13 i686

pgadmin3-1.12.2-2.fc13.i686.rpm

<html>

<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8">
<link rel="STYLESHEET" type="text/css" href="pgadmin3.css">
<title>Instalace pgAgenta</title>
</head>

<body>

<h3>Instalace pgAgenta</h3>
<p>pgAgent běží jako démon v *nixový systémech a služba na systémech Windows. Ve většině
případů to je přímo na databázovém serveru, z toho důvodu se také pgAgent neinstaluje 
automaticky s pgAdminem. V některých případech je ale výhodnější mít pgAgenta spuštěného
na více systémech, takže na rozdíl od databází mohou být jednotlivé úkoly individuální pro 
jednotlivé klienty a zároveň je možné je spustit na libovolném klientovi. Aby nedošlo
k současnému spuštění na více instancí stejného úkolu, používá se zamykání.</p>

<h3>Nastavení databáze</h3>
<p>Nastavení si pgAgent uchovává v databázi „postgres“ ve vašem clusteru. Tato databáze
se od verze PostgreSQL 8.1 vytváří při instalaci automaticky, ve starších verzích si ji
musíte vytvořit sami. Databáze musí mít nainstalovaný procedurální jazyk pl/pgsql, pokud
je potřeba můžete na to využít program „createlang“, který je součástí PostgreSQL.</p>

<p>Připojte se do databáze „postgres“ (pokud neexistuje, tak ji nejprve vytvořte) a otevřte
dotazovací nástroj. V menu zvolte Soubor -&gt; Otevřít a najděte skript „pgagent.sql“, který
se nainstaloval spolu s pgAgentem. Umístění souboru záleží na operačním systému. Pod Windows
jej normálně naleznete v „C:\Program files\pgAdmin III“ (nebo „C:\Program files\PostgreSQL\8.x\pgAdmin III“
pokud byl nainstalován jako součást PostgreSQL). V *nixových systémech pak obvykle v 
„/usr/local/pgadmin3/share/pgadmin3“ nebo „/usr/share/pgadmin3“. Po načtení souboru klepněte na tlačítko
„Provést dotaz“, které skript spustí.</p>

<p>Skript vytvoří několik tabulek a objektů ve katalogu nazvaném „pgAgent“.</p>

<h3>Instalace démona na *nixových systémech</h3>
<p>Abyste mohli nainstalovat démona pgAgent v *nixovém systému, potřebujete oprávnění
uživatele root na úpravu startovacích skriptů. Startovací skripty jsou specifická záležitost
jednotlivých systémů, takže podrobnější informace budete muset najít v dokumentaci svého
systému.</p>

<p>Samotný program rozumí několika volbám příkazové řádky, většina z nich slouží k ladění
a speciálnímu nastavení:</p>

<pre>
Použití:
  /cesta/pgagent [volby] &lt;připojovací řetězec&gt;
  
volby:
  -f běžet na popředí (neodpojovat od terminálu)
  -t &lt;interval dotazování v sekundách (výchozí 10)&gt;
  -r &lt;čekání na nový pokus při selhání připojení v sekundách (&gt;=10, výchozí 30)&gt;
  -s &lt;soubor deníku (když není udán, vypisují se zprávy na standardní výstup)&gt;
  -l &lt;úroveň evidence (CHYBA=0, VAROVÁNÍ=1, LADĚNÍ=2, výchozí 0)&gt;
</pre>

<p>Povinný parametr „připojovací řetězec“ je standardní připojovací řetězec PostgreSQL, tak jak jej
požaduje libpq (podrobnosti v <a href="http://www.postgresql.org/docs/current/static/libpq.html#libpq-connect">
dokumentaci  k PostgreSQL</a>). V následujícím příkladu se spuštěný pgAgent připojí jako uživatel „postgres“ 
k serveru naslouchajícímu na localhost a databázi „pgadmin“:</p>

<pre>
/cesta/pgagent hostaddr=127.0.0.1 dbname=postgres user=postgres
</pre>

<h3>Instalace služby ve Windows</h3>
<p>V rámci instalace se pgAgent sám nastaví jako služba systému Windows. Dostupné volby příkazového
řádku jsou podobné jako na *nixových systémech, ale jejich pár navíc pro potřeby ovládání služby:</p>

<pre>
Použití:
  pgAgent REMOVE &lt;názevSlužby&gt;
  pgAgent INSTALL &lt;názevSlužby&gt; [volby] &lt;připojovací-řetězec&gt;
  pgAgent DEBUG [volby] &lt;connect-string&gt;

  volby:
    -u &lt;uživatel nebo DOMÉNA\uživatel&gt;
    -p &lt;heslo&gt;
    -d &lt;názevObrazovky&gt;
    -t &lt;interval dotazování v sekundách (výchozí 10)&gt;
    -r &lt;čekání na nový pokus při selhání připojení v sekundách (>=10, výchozí 30)&gt;
    -l &lt;úroveň evidence (CHYBA=0, VAROVÁNÍ=1, LADĚNÍ=2, výchozí 0)&gt;
</pre>

<p>Službu lze docela jednoduše nainstalovat z příkazového řádku následovně (cestu k programu
samozřejmě případně upravte):</p>

<pre>
"C:\Program Files\pgAdmin III\pgAgent" INSTALL pgAgent -u postgres -p secret hostaddr=127.0.0.1 dbname=postgres user=postgres
</pre>

<p>Spustit službu lze z příkazového řádku pomocí <i>net start pgAgent</i>, nebo z ovládacího panelu „Služby“. Případná
informační nebo chybová hlášení můžete najít v Prohlížeči událostí v sekci Aplikace. Z příkazovém řádku můžete
pgAgenta spustit v ladícím režimu (volba DEBUG), zprávy se potom budou vypisovat v okně s příkazovým řádkem.</p>

<h3>Bezpečnostní záležitosti</h3>
<p>pgAgent je velmi mocný nástroj, ale to má svá bezpečnostní specifika, kterým byste měli věnovat pozornost:</p>

<p><b>Databázové heslo</b> - <i>NIKDY NEZADÁVEJTE</i> heslo jako součást připojovacího řetězce - v *nixových systémech
by jej všichni viděli ve výpisu příkazu „ps“ a ve Windows by se uložilo do registru v podobě prostého textu. Místo toho
použijte soubor <i>~/.pgpass</i>, do kterého se hesla ke všem potřebným databázím uloží tak, jak to požaduje libpq. Podrobnosti
o této technice najdete v <a href="http://www.postgresql.org/docs/current/static/libpq-pgpass.html">dokumentaci k PostgreSQL</a>.</p>

<p><b>Přístup k systému/databázi</b> - všechny úkoly spuštěné pgAgentem běží s právy uživatele pgAgenta. Skripty SQL se spouští pod
uživatelem, kterého použil pgAgent pro připojení k databázi. Dávky shellu se spouští pod uživatelem systému, stejným pod kterým je
spuštěná služba nebo démon. Z těchto důvodů je podstatné pečlivě určit, kteří uživatelé mají právo vytvářet a upravovat úkoly. Jako
výchozí má toto oprávnění pouze uživatel, který vytvořil databázový objekt pgAgenta. Normálně je tímto uživatelem superuživatel 
PostgreSQL.</p>

</body>
</html>